Vepřové ledvinky určitě patří mezi nejkontroverznější klasické suroviny využívané při vaření. Mnoho lidí se jich ani nedotkne, protože je automaticky spojují s močí, další při jejich přípravě předvádí s mírnou nadsázkou několikadenní magické rituály. Je to ale opravdu nutné? Podle mnoha postupů bychom ledvinky nejdříve měli omýt a pak přinejmenším na noc namočit do mléka. Pak je očistit a zase několikrát namáčet, případně spařovat, kropit octem, odříkávat otčenáše a pak zase proplachovat. Ve skutečnosti je to ale záležitost psychiky (podobné postupy část lidí doporučuje i u tzv. býčích koulí a jsou stejně zbytečné). Kdo tvrdí, že mu při přípravě tato surovina smrdí, ten bude to říkat i poté, co je propláchne stokrát. Kdo k ní přistupuje racionálně a bez předsudků, ten většinou nehysterizuje. A strávník, který neví, co se mu nese (a nebo mu nevadí), si na ledvinkách pošmákne i když se dělají normálně bez velkého divadla. A jaký to je ten normální způsob, který například používají kuchaři v restauracích (ti opravdu nemají čas trávit celý den s jednou urovinou)? Chlazené vepřové ledvinky pořádně opláchneme, podélně rozkrojíme a vyřízneme z nich vše bílé a močové trubice – mělo by nám zůstat jen hezké čisté maso. To znovu opláchneme a řekněme na půl hodiny je namočíme do vody. Pak je minutku až dvě ovaříme v osolené vodě, slijeme, pořádně opláchneme a voila, můžeme si s nimi dělat co chceme. Víc bláznění a vyplachování či okonce polévání octem už nepotřebují.
Autor : http://www.rady-kutilum.com/priprava-veprovych-ledvinek-1459
Droby
Propánakrále, ledvinky jsou ledvinky se vším všudy, takže kdo je má rád, tomu nemůžou smrdět a komu smrdí, tomu těžko můžou chutnat. Jako jakákoliv potravina. Na to stačí obyčejný selský rozum.