čočka
2 lžíce sádla
dobrá uzenina
vejce
1 větší cibule
2 – 3 stroužky česneku
koření dle chuti
A mluvě o čočce – před časem jsem zde vzbudil značnou nelibost prosazováním čočky nasucho oproti blemcu nakyselo. Takže kdo rád ten blemc, nechť dál raději nečte.
Tedy – po krátkém namočení a důkladném proprání uvaříme čočku. Vaříme rychle, do změknutí a provaření, leč nikoli do blemcu. Scedíme a na míse necháme chvilku odstát. Mezitím si vymyslíme, na co máme ten den zrovna chuť – škvařenou slaninu, praženou uzeninu, opečenou klobásku, propečené maso či něco jiného (nikoli kyselého).
Na velkou pánev mrskneme kousek kvalitního sádla (popř. i se škvarky). Na tomto sádle velmi zvolna opékáme výše zmíněnou kýženou pochutinu. Mezitím si nadrobno či nahrubo nakrájíme cibuli co hrdlo ráčí, popř. o něco více a nasekáme nadrobno něco málo stroužků česneku. Vše dle chuti.
Když už je pochutina skoro opečena/upražena, mrsknem na to tu cibuli a opět zvolna opékáme – já rád dohněda, někdo třeba jen dozlatova či do pěny. V kýženém stádiu cibule přidáme tu odstátou čočku – pokud možno bez vody na dně mísy. Začneme promíchávat a čočku neopékáme, jen prohříváme. Jsouce spokojeni s konzistencí a teplotou, vmícháme ten nasekaný česnek – zůstane prakticky syrový. Krátce promícháme na větším plameni a sundáme z ohně. Teprve teď zlehka posolit, popř. zakápnout sójovkou, možno i zlehka okořenit – pepř, paprika, zázvor, bazalka, sambal apod. Takto připravenou čočku dávám do hlubokého talíře (musí být krásně sypká) a na vršek obvykle plácnu dobře udělané volské oko. Podáváme s tmavým chlebem na zakousnutí a dobrým pivem. A když holt někdo mocí mermo chce, ať si k tomu na vlastní riziko tu okurku dá…
Autor: podle Pes ze Šumaváka a já se k tomu přidávám, blemcy taky nejsou pro mne.
Brambory luštěniny